Asociace spotřebitelů vidí za odlišným složením Coca-Coly i snahu dosáhnout nižší ceny. Koncern se odkazuje na výrobní možnosti u nás.
Fanoušci, kteří přicestují z Německa či Česka povzbuzovat své hokejisty na světový šampionát, mohou během pobytu na Slovensku pít jinou CocaColu, než na jakou jsou zvyklí. Světoznámý nápoj, který se vyrábí u nás, má totiž poněkud jiné složení než nápoj z Česka či Německa.
Isoglukóza
vyrábí se z geneticky neupravované kukuřice,
je to tekutá směs hroznového cukru glukózy a ovocného cukru fruktózy v poměru 45/55.
Sacharóza
vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny,
je to krystalická látka sladké chuti,
v roztoku se rozloží na glukózu a fruktózu,
v poměru 50/50.
Coca-Cola
Potvrdil to srovnávací test, který provedla Asociace spotřebitelů Slovenska na nápojích z osmi států Evropské unie. Jejich složení zkoumal Státní veterinární a potravinový ústav v Bratislavě.
Nákup potravin a testování financovalo Zastoupení Evropské komise na Slovensku. Podle Petra Zsapky ze zastoupení vyšlo do 5000 eur.
Isoglukóza není všude
CocaCola vyráběná ve čtyřech zemích včetně Slovenska obsahovala isoglukózu. V nápoji téže značky z dalších čtyř zemí isoglukóza nebyla.
Odborný garant testování Ján Štulc ze Státní veterinární a potravinové zprávy tvrdí, že většina spotřebitelů nemusí rozdíl mezi isoglukózou a sacharózou v nápoji poznat.
Konzument, který reaguje citlivěji na některé druhy cukrů, však rozdíl zaregistrovat může. Pokud je přesné složení nápoje uvedeno na obalu, a test ukázal, že v případě CocaColy je, výrobce neporušil zákon.
Podle předsedy Asociace spotřebitelů Slovenska Miloše Lauka však turista, který přijede k nám z Ameriky či jiné země, bude sotva na etiketě v češtině luštit, co všechno nápoj obsahuje.
„Očekává, že u nás kupuje tentýž značkový nápoj, který zná. Nepředpokládá, že by v něm mohl být jiný obsah,“ dodal.
Produkt z našeho závodu
Za přidáváním isoglukózy do CocaColy pro náš, bulharský či rumunský trh vidí asociace spotřebitelů snahu dosáhnout co nejnižší ceny pro spotřebitele. Pokud totiž kilogram cukru vyjde na 80 centů až euro, cena kilogramu isoglukózy je poloviční.
Ze srovnání cen Coca Coly v několika zemích vyplynulo, že nižší byly ve státech, ze kterých pochází právě nápoj s isoglukózou.
Zdeněk Vilímek z Coca Coly pro SME řekl, že důvod, proč se na Slovensku používá isoglukóza, je technologický: „Náš závod v Louce u Piešťanů je vybaven pro výrobu nápoje z tekutého fruktózově glukózového sirupu. Nemůže zpracovat krystalový cukr.“ Dodal však, že receptura sirupu CocaColy je stejná po celém světě.
Výrobci však isoglukózu preferují i pro snazší manipulaci. „Používáním tekuté isoglukózy se při výrobě nápojů nemusí použít jeden technologický stupeň výroby. Tím je rozpouštění cukru,“ říká ředitelka Potravinářské komory Slovenska Jarmila Halgašová.
To, jaké suroviny se použijí při výrobě nápojů, závisí i na možnostech států. V Německu má podle Halgašové cukrovarnický průmysl silnou pozici a při výrobě se používá převážně sacharóza. V USA se také při výrobě nápojů, včetně oblíbené CocaColy nepoužívá sacharóza, ale isoglukóza.
„Na Slovensku byl vybudován závod na výrobu isoglukózy v Bolerázi. Byla by škoda nevyužívat tento produkt, který má technologické výhody a vlastnosti srovnatelné se sacharózou,“ tvrdí ředitelka Potravinářské komory Slovenska.
Milka je všude stejná, ale obalem se odlišuje
Test ukázal, že v obalech ze všech vybraných zemí unie byla tatáž čokoládová hmota.
Stejnou čokoládu Milka Alpine Milk si mohli začátkem roku koupit spotřebitelé v Polsku o 37 centů levněji než v Rakousku. Na Slovensku se dala koupit levněji než v Česku a Německu, ale dražší než v Bulharsku, Rumunsku nebo Polsku.
I v případě Milky kupované v rakouském supermarketu za 1,09 eura, iv případě Milky kupované v supermarketu v Krakově v přepočtu za 72 centů přitom spotřebitel obdržel čokoládu stejné kvality.
Test Státního veterinárního a potravinového ústavu v Bratislavě totiž potvrdil téměř stejné laboratorní výsledky všech testovaných čokolád. V žádné z nich nebyl nalezen přidaný náhradní tuk.
Obalem se však čokolády pro dvě země od ostatních odlišovaly. Na obalu čokolády pro rakouský a německý trh je totiž garance 100% použití alpského mléka.
Čokolády určené pro nové trhy unie tuto garanci na obalu nemají, přestože mají podle výsledků testů totéž složení. Namísto ní je na obalu naznačeno, jak se má čokoláda otevírat
Ani sladká červená paprika nebyla pro různé trhy stejné kvality. Nejvíce přírodního barviva, které se pro estetický vzhled jídel cení, mělo balení pro Rakousko. Naopak nejméně barviva, dokonce až na hranici normy, mělo balení pro bulharský trh.
Přestože Kotányi balí koření do stejných obalů, které se odlišují pouze textem v různých jazycích, ne každé balení vydrží domácnosti stejně dlouho. Test ukázal, že balení koření pro rakouský trh má 24 gramů, pro český a slovenský trh 20 gramů a pro Bulharsko, Polsko či Rumunsko jen 17 gramů.
Velké rozdíly jsou také v ceně za balení a přepočtu ceny za kilogram koření. Zatímco v Polsku vyšlo balení černého pepře začátkem roku na 43 centů, na Slovensku na 56 centů a v Rakousku 1,79 eura. Kilogram koření vyšel v Polsku na 25,29 eura, v Rakousku až na 74,58 eura.
