Pomáhají lámat bariéry tam, kde je příliš namáhavé zlepšit kvalitu půdy a zjednodušují její obrábění, pokud zahrádkář ztrácí síly.
Těžká jílovitá zemina, beznadějné štěrkoviště, zamokřený pozemek, kyselá půda či bolavá záda. Všechny mají něco společného. Pokud chcete i přes tyto překážky vybudovat u domu zahrádku, měli byste zvolit strategii vyvýšených záhonů.
Zatímco některé berou inspiraci v přírodě a ponášejí se na kopy zeminy obsypané pestrou škálou rostlin, jiné svojí tvarovou dokonalostí a chodníčky tvoří součást moderní architektury. Pro který druh se rozhodnete, je jen na vás. Důležité je myslet na detaily, které vám zajistí úrodu a zbaví vás starostí.
Plánujte důkladně
Vyvýšené záhony na rozdíl od záhonu nelze během pěstitelských sezón přeskupovat a měnit jejich umístění na pozemku. Zakládáme je tak, abychom využili specifické vlastnosti pozemku. V úvahu bereme dostupnost slunce, vystavení záhonu větru, sklon terénu či jeho natočení ke světovým stranám.
Zatímco pro teplomilnou plodovou zeleninu vytváříme sluncem vyhřátá stanoviska, pro zeleninu krátkého dne vybíráme místa chladnější.
Není nutné, aby měly záhony pravoúhlý obdélníkový tvar a byly rovnoběžné s okraji zahrádky. Právě naopak. Čím lépe využijeme výhod prostředí, tím lepší úrodu můžeme očekávat. Vyvýšený záhon by pro snadné obrábění neměl být širší než 140 centimetrů, přičemž jeho výška bude záviset na tom, pro jaký způsob vybudování se rozhodnete. Nástin na čtverečkovém papíře v jednotném měřítku vás uvede do obrazu.
Začínáme výkopem
Poté, co své plány přeneseme z papíru na pozemek a vyznačíme s přesností půdorysy budoucích záhonů, na řadu přichází výkop s 30centimetrovou hloubkou. Cílem je odstranit původní půdní pokrývku tak, abychom zajistili propustnost podloží a vytvořili zásobu živin pro nejbližší pěstitelské sezóny. Pokud je zemina nekvalitní, využijeme ji k vyrovnání pozemku, budujeme-li vyvýšený záhon na kvalitní půdě pro vyšší komfort, odložíme ji pro použití v záhonu.
Důkladné přerývání dna výkopu provzdušní nepropustnou strukturu podloží a zajistí jeho rychlé propojení s novými vrstvami substrátu. To urychlí organická drenáž, která bude tvořit nejspodnější vrstvu záhonu.
Tvoříme ji z vyzrálého kompostu, který promícháme s větvemi z řezu dřevin a hrubším materiálem, který jsme si připravili už na podzim. Sáhnout lze po listí, seně, slámě či kukuřičných paličkách. Vrstva drenáže má kopírovat hloubku výkopu, takže po jejím vytvoření a utlačení se povrch pracovní zóny vyrovná s okolím.
Organický materiál zajistí odvod přebytečné vody, dodá záhonu v nejbližších letech živiny a s příchodem jara rychleji prohřeje půdu na záhonu. Vyhýbejte se však použití čerstvého hnoje a zelené hmoty, abyste nemuseli přečkat stadium jejich prvotního rozkladu.
Pro co se rozhodnout
Nejjednodušší vyvýšený záhon se obejde bez obruby, která by chránila spoustu zeminy před erozí a vyplavováním do okolí v období četných srážek. S tímto druhem záhonů se setkáváme nejčastěji v zahradách s větším pozemkem, které jsou inspirovány přírodou.
Zatímco na vrcholu roste plodová zelenina, na úbočích lze nalézt kombinovanou sadbu menších rostlin s kořenovou zeleninou lemující úbočí záhony. Výhodou takového pestrého záhonu je vyšší odolnost vůči škůdcům a využití vzájemné sympatie pěstovaných druhů pro podporu jejich růstu.
Častěji se však setkáváme s vyvýšenými záhony, které pevnou obrubou kopírují systém záhonu v klasické zahrádce.
Počítejte s rezervou
Před tím, než se rozhodnete ve svém okolí sondovat po dostupném zdroji vhodné zahradní půdy, přepočtěte si objem, který budete potřebovat. Oslovte firmy realizující výsadbu okrasných zahrad, sondujte v segmentu stavebnictví a nevynechejte ani inzertní tisk či internetové portály s občanskou inzercí. Pamatujte na to, že půda, kterou dovezete, musí vyhovovat bez dalších úprav vašemu záměru. Koupě zahrádkářského substrátu v potřebném objemu by váš záměr výrazně prodražila.
Počítejte však s rezervou, pro jejíž uskladnění budete potřebovat dodatečné místo na pozemku. Jakmile si půda v záhonech ulehne a její výška začne s rozkladem organického materiálu pod ní klesat, v příštím roce budete muset doplnit její zásoby, čemuž se nevyhnete v příštích třech letech.
Vyvýšené záhony nemusí být vždy jen doménou zeleninové zahrádky a není pravidlem, že musí být rozměrné. Sáhnete-li po staré dřevěné bedničce, kterou bez dna umístíte ve dvoře či předzahrádce, můžete ji využít k vybudování vyvýšeného záhonu pro okrasnou výsadbu. Takto můžete pěstovat dřeviny, letničky či trvalky i tam, kde vás zlobí kamenitý podklad či příliš vlhký kout, který nevysychá.
Aby obruby dobře sloužily
Nejdostupnějším materiálem pro vybudování obruby je dřevo, u kterého je však třeba počítat s omezenou životností. Jelikož je v téměř nepřetržitém kontaktu s půdní vlhkostí a mikroorganismy, je výhodné méně trvanlivé dřeviny ošetřit hloubkovým napouštědlem, které se nebude vyplavovat do půdy.
Základem by měly být kůly zapuštěny 50 centimetrů pod úroveň terénu osazené ve 150 centimetrových rozestupech. Ty zajistí pevné osazení obruby. Tu zhotovíme z desek tlustších než 30 milimetrů.
Pokud vnitřní plochy natřeme vápenným hydrátem a obklopíme zahrádkářskou fólií, prodloužíme jejich životnost a zlepšíme vázání vlhkosti v půdě během vegetační sezóny. Výhodou dřeva je jeho dostupnost a jednoduchá zpracovatelnost, přičemž pro komfort lze po obvodu vytvořit lavičky pro sezení při zahrádkářských pracích.
Alternativním materiálem jsou pásy profilovaného plechu či laminátu, velkoformátové kompozitní materiály osazené v kovovém rámu, suché stěny vybudované z velkorozměrného kameniva či stavební materiály, ze kterých jsou vybudovány zídky tradičními metodami se zapuštěním základů do zeminy.
Při výběru použitého materiálu je třeba dbát na to, aby byl mrazuvzdorný a odolával půdní vlhkosti. Pokud plánujeme do obrábění půdy zahrnout i pravidelné podzimní rývání, obruba musí být natolik odolná, aby udržela tlak rozestupující se půdy.
Úkolem každé obruby je udržet vyvýšený záhon na místě, aniž by voda vyplavovala zeminu do okolí. Pro jakou úpravu chodníčků mezi vyvýšenými záhony se rozhodnete, je jen na vás. V úvahu přichází nejen travnatý porost či vrstva pilin nebo mulče, ale také násyp kameniva, osazení zatravňovacích tvárnic.
Zatímco u přírodních záhonů bez obruby se v prostorném terénu setkáváme is metrovou výškou záhonů, u obrub se výška nejčastěji pohybuje v rozsahu od 30 do 50 centimetrů s tím, že lze vytvářet lokální zóny s vyšší vrstvou zeminy.
Čím mělčí záhon je, tím omezující je výběr plodin, které v něm lze pěstovat. Zatímco bylinky prosperují i v 10centimetrové vrstvě zeminy, křen si žádá více než 50 centimetrů hloubky.
